Znáte tu větu? Většina fotografek ji slyší dřív, než stihne sundat krytku z objektivu. Klientka přijde, položí kabelku na lavičku, nervózně se zasměje a řekne: „Jenom vás musím varovat – já vůbec nejsem fotogenická.“
Dovolte mi malé odhalení z druhé strany objektivu: fotogeničnost neexistuje. Není to gen, který jedna žena dostala do vínku a druhá ne. Je to dovednost. Přesně jako když se učíte krájet cibuli, aniž byste plakaly – zpočátku máte pocit, že to prostě neumíte, a po dvacáté je z toho automatismus. To, čemu říkáme „fotogenická žena“, je ve skutečnosti žena, která zná pět svých úhlů, ví, kam dát ruce, a hlavně – nezadržuje dech.
Podzim je pro tohle učení ta nejvlídnější tělocvična. Světlo je nízké, měkké a zlaté jako med stékající po lžičce. Nic neřeže stíny do tváře, nic nesvítí do očí. Příroda vám navíc podává rekvizity přímo do rukou: listí, mlhu, svetry s dlouhými rukávy, kabáty, které se krásně hýbou, a hrnek horkého čaje, který je nejlepším hercem v celém záběru. Pojďme si projít pět póz na podzimní focení, které fungují na každou postavu, každý věk a každou míru trémy.
---
1. Pravidlo trojúhelníku aneb ruka v bok, která nevypadá jako z tabla
Nejčastější chyba? Ruce přilepené k tělu jako dvě vařečky. Ve chvíli, kdy se paže dotýká trupu, se maso na paži rozplácne a opticky přidá několik kilo, které tam vůbec nejsou. Řešení je banální: udělejte mezi rukou a tělem malou mezeru. Stačí dva prsty prostoru.
Praktický návod: zaklesněte palec do kapsy kabátu, přehoďte si přes ruku šálu nebo si jen přidržte lem kardiganu. Vznikne trojúhelník – světlo prosvítí skrz a vaše silueta se okamžitě zúží. Lidský mozek totiž miluje geometrii. Trojúhelníky mezi končetinami a tělem vytvářejí rytmus a rytmus působí elegantně.
Malý příběh: Fotila jsem jednou paní, která tvrdila, že má „strašné ruce“. Nechala jsem ji jen položit dlaň na kmen břízy – lehce, jako by ho hladila. Ta jediná změna udělala z její postavy sochu. Když snímek uviděla, řekla: „To jsem vážně já?“ Byla. Jenom poprvé neschovaná.
---
2. Hrnek jako záchranný kruh: co dělat s rukama, když nevíte, co s rukama
Devadesát procent trémy před objektivem pramení z jediné otázky: Kam s rukama? Proto je hrnek horkého čaje nebo kelímek s kávou ta nejlepší investice do podzimních fotek. Dává rukám úkol, dává tělu důvod, proč tam stojíte, a bonusem vytváří páru – tu jemnou, prosvětlenou clonu, která na fotce vypadá jako kouzlo.
Jak ho držet, aby to nevypadalo křečovitě:
- Obě dlaně kolem hrnku, prsty uvolněné, ne zaťaté. Představte si, že se hřejete, ne že hrnek zachraňujete před pádem.
- Držte ho nad úrovní pasu, ale pod bradou – nikdy si jím nezakrývejte obličej.
- Nakloňte se k němu, jako byste přivoněly. Sklopená víčka, mírný úsměv koutkem úst. Tenhle záběr funguje pokaždé, protože zachycuje činnost, ne pózu.
- Bonus pro krásný profil krku: ramena stáhněte dolů a dozadu, bradu vysuňte kousek dopředu a pak sklopte. Zní to divně, vypadá to skvěle – mizí tím jakýkoli náznak dvojité brady.
3. Otočka o čtvrt kroku: nejjednodušší způsob, jak vypadat štíhleji na fotkách
Nikdy nestůjte k fotoaparátu čelem jako na fotku do občanky. Frontální postoj je ze všech nejméně lichotivý – ukazuje vaši nejširší plochu.
Konkrétní návod na jeden dech:
1. Postavte se bokem k objektivu.
2. Nohu blíž k fotoaparátu dejte kousek dopředu a přeneste váhu na zadní nohu.
3. Otočte trup a obličej zpátky k objektivu – jen o tři čtvrtiny, ne úplně.
4. Ruka blíž k fotoaparátu jde do kapsy nebo si přidržuje šálu.
Tahle poloha vytvoří esíčko – přirozenou křivku, kterou malíři používají už od renesance (jmenuje se kontrapost a stojí v ní i Michelangelův David). Zúží pas, zvýrazní ramena a zároveň vypadá naprosto nenuceně. Ideální póza pro podzimní focení v parku, kde se k tomu můžete opřít o strom nebo zábradlí lávky.
---
4. Padající listí: kouzelnický trik, který zaměstná tělo i mysl
Tohle je moje nejoblíbenější zbraň proti křeči. Nabídněte ženě, aby vyhodila náruč listí do vzduchu – a ona během vteřiny zapomene, že je fotografovaná. Smích, který přijde potom, je nefalšovaný. A nefalšovaný smích zeštíhlí líp než jakýkoli filtr, protože rozzáří oči a uvolní čelist.
Navíc má listí praktickou funkci: letící listy fungují jako přirozený závoj. Rozostřený list, který v popředí přeletí přes bok, břicho nebo paži, opticky rozbije siluetu a odvede pozornost tam, kam chcete – k vaší tváři. Fotografové tomu říkají foreground bokeh, vy tomu můžete říkat „podzimní stylistka zdarma“.
Jak na to prakticky: naberte listí do obou dlaní, zvedněte ruce nad hlavu a pusťte je nad sebe, ne dopředu. Pak zakloňte hlavu, zavřete oči a nadechněte se. Fotograf mačká spoušť v sérii. Z dvaceti snímků budou tři dokonalé – a to je skvělý poměr.
---
5. Chůze pryč a pohled zpět: pohyb, který zboří každou trému
Statické pózy jsou pro začátečnice past. Proto zkuste pózu, která žádnou pózou není: prostě jděte.
Odejděte od fotoaparátu deset kroků po cestě posypané listím, ruce v kapsách kabátu, šála vlaje. A pak – asi v půlce – se otočte přes rameno a podívejte se zpátky. Nemusíte se ani usmívat. Ten pohled má v sobě všechno: příběh, tajemství, lehkost.
Proč to funguje tak dobře? Protože při chůzi se tělo přirozeně narovná, brada se zvedne a záda se srovnají. Zároveň nemáte čas přemýšlet, jestli náhodou nemáte divně nohy. Pohyb je nepřítelem trémy. A otočení přes rameno navíc vytvoří ten nejlichotivější úhel krku a čelisti, jaký existuje.
Tip pro dokonalý záběr: šlápněte do listí trochu důrazněji – rozvíří se, zašustí, a fotka najednou nemá jen obraz, ale i zvuk.
Poslední věc, kterou vám musím říct
Žádná z těchto póz nefunguje, pokud zadržujete dech. Vážně. Většina „nefotogenických“ snímků vzniká přesně v tom okamžiku, kdy si žena řekne teď a přestane dýchat.
Takže než fotograf zmáčkne spoušť: vydechněte, uvolněte ramena, jazyk odlepte od patra. Pak si vzpomeňte na trojúhelník mezi paží a tělem, obejměte hrnek, otočte se o čtvrt kroku a hoďte listí do vzduchu.
Nebudete „fotogeničtější“. Budete jen konečně vidět samy sebe tak, jak vás vidí lidé, kteří vás mají rádi. A to je, věřte mi, ten nejhezčí podzimní portrét, jaký můžete mít.
* * * * *



Žádné komentáře:
Okomentovat